Kaple sv. Maxmiliána Maria Kolbeho

V letech 1993 až 1995 došlo k realizaci stavby kaple dle návrhů architektů Jana Soukupa a J. Opla, prostřednictvím nově založené Nadace Památníku obětem zla.

Zvon pro kapli odlila, přivezla a darovala známá odbornice Marie Dytrychová z Brodku u Přerova.

Kapli vysvětil v květnu roku 1995 tehdejší biskup plzeňské diecéze Mons. František Radkovský.

Kaple je zasvěcena sv. Maxmiliánu Maria Kolbemu. Byl to polský kněz – františkán, který byl popraven v koncentračním táboře v Osvětimi, když dobrovolně nabídl svůj život výměnou za život mladého spoluvězně Francizska Gajowniczka. Tento otec několika dětí měl zemřít spolu s dalšími devíti vězni v rámci represí za útěk jednoho z vězňů.

Obrazy na oltáři kaple namaloval autor křížové cesty akademický sochař Roman Podrázský.

Uprostřed oltáře je obraz sv. Maxmiliána Kolbe při zpovědi spoluvězně v cele smrti.

Vlevo nahoře je umístěn obraz sv. Ludmily, babičky sv. Václava, jenž byla velice horlivá v šíření křesťanství a zemřela násilnou smrtí.

Vpravo nahoře je obraz sv. Anežky, která je zde zobrazena, jak odmítá nabízenou moc a bohatství ve formě sňatku s císařem Fridrichem II. Stala se první královskou dcerou, která vstoupila do chudého řádu sv. Kláry.

Vpravo dole je obraz bl. Hroznaty, patrona plzeňské diecéze. Po smrti manželky a syna založil premonstrátský klášter v Teplé a ženský klášter v Chotěšově u Plzně. Veškerý svůj majetek věnoval těmto klášterům a velmi svědomitě se o ně staral.

Vlevo dole je umístěn obraz sv. Klementa Maria Hofbauera, který je nazývám apoštolem Vídně a Varšavy. Jako kazatel, duchovní správce a zpovědník měl ve Vídni a Varšavě značný vliv na všechny vrstvy obyvatelstva.